Dáda:
Kde je tvůj konec?
Žížalko malá

Jůlie:
Přede mnou leží, kam bych ho dala?

Dáda:
Kde je tvůj konec? Kde se mi skrýváš?

Jůlie:
Přede mnou leží, kam se to díváš?!
Tak co, dobrý, jde mi to?

Dáda:
To víš, že jo!

Jůlie:
Tak ještě, jo?

Dáda:
Pověz mi, žížalko, máš někdy žal?

Jůlie:
Žal žížal u žížal kde by se vzal?

Dáda:
Pověz mi, žížalko, máš tajné přání?

Jůlie:
Žížalí přání mám jedno k mání!

Dáda:
Tak už mi řekni tu myšlenku vzácnou

Jůlie:
S rybářem na háčku do vody plácnout

Dáda:
S rybářem na háčku do vody plácnout
Já neznám žížalku víc nebojácnou

Dáda a Jůlie:
Lálalalálálá, lálalalálálá...

Dáda:
Čemu se směješ?

Jůlie:
Je to strašně príma, já budu asi zpěvačkou písní

Dáda:
No, vždyť ty už jseš!

Jůlie:
Jo?

Dáda:
Hmmm
Pověz mi, žížalko, máš někdy žal?

Jůlie:
Žal žížal u žížal kde by se vzal?

Dáda:
Pověz mi, žížalko, máš tajné přání?

Jůlie:
Žížalí přání mám jedno k mání!

Dáda:
Tak už mi řekni tu myšlenku vzácnou!

Jůlie:
S rybářem na háčku do vody plácnout!

Dáda:
Jenomže tohleto se nemůže stát!

Jůlie:
Nevadí, my však se tomu můžeme smát!